Fragmenty totality
Naděje: nádech (Zina)
Nevěřila bys tomu, ale poprvé od Jara cítím naději, pocit osvobození. Byli jsme rozsekáni do atomů, železné opony i uvnitř rodin. Uvrženi do lži. Sebemenší gesto pod (sebe)cenzurou.
Nadechla jsem se, vymanila se pouhým podpisem. Překročila hranice. Jsem zase svá, uvnitř společenství, otevřeného, dramatik (VH) nechce, abychom byli ghettem.
Zvaž to, moc zareagovala nečekaně ostře, následky mohou být nedozírné (JP zabili, jak víš, i na pohřbu se chovali jak prasata), jen líčím svůj pocit.
Tvá Z.
Po přečtení prosím znič.
V Praze (bydlím u KF) 1. 4. 1977
Realita: blokáda (VI. správa SNB)
Zdi: němá svědectví (Správa StB Praha)
Za mřížemi: bezpráví (Správa SNV Heřmanice)
Záznam o kázeňském trestu (1. 7. 1980):
Odsouzený porušil Řád výkonu trestu tím, že sepsal odsouzenému č. 3325 žádost o prominutí neodpykaného trestu. Věděl, že poruší Řád, že odsouzení si mohou žádosti podávat jen za svou osobu.
Vyjádření odsouzeného:
Jmenovaného jsem upozorňoval, že vychovatel zná mé písmo. Odpověděl mi, že podle vychovatele si má žádost nechat napsat jiným odsouzeným, když je sám negramotný.
Rozhodnutí:
Nepovoluji balíček v příštím řádném termínu.
Vztahy: manipulace (IV. správa SNB)
Popsaný fragment má svůj reálný základ.
Sudičky prosím o shovívavost, Královna cestuje a bude cestou Cesty "vytěžována", tak snad s přimhouřením obou očí lze vidět i téma...
Kontakt: úžas (Matěj)
Deníkový záznam M. B. z 21. 5. 1978
Bezpečnost: buzerace (OO VB)
Diagram: důvtip (VI. správa SNB, Matěj)
***
Někdy si už o tátu dělám vážné starosti.
Z jeho pracovny se včera ozývalo rádio, šoupání židlí a ťukání skleniček, nakoukl jsem, kdo přišel. Byl tam úplně sám! Mrkl na mě a nahlas prohlásil:
"Ahoj, Ivane, posaď se. Jsme všichni. Musíte vědět, že skončil čas hesel a nastává čas činů!"
Deníkový záznam M. B. z 26. 10. 1978
Kontakt: nahota (Matěj)
Deníkový záznam M. B. z 23. 5. 1978
Nástup: prověrka (kádrový odbor)
Pokrytí: obrana (IV. a VI. správa SNB; Matěj)
***
Dnes mi přišel balíček od tety Máni ze Švýcarska − stírací tabulka. Táta za mnou přišel, že balíček je pro něj!
„Jak to víš?“
„Objednal jsem si to.“
Ukázal mi, že přes stírací tabulku se dá leccos sdělit, aniž to slyší nepovolané uši.
Deníkový záznam M. B. z 23. 10. 1978
Pro Sudičky: bydliště bylo dvojitě pokryto („zmapováno“), a to odposlechem i sledovačkou, ale hovor mezi disidenty nezachytilo díky tzv. disi-tabulce. Ta byla jejich posledním bílým místem.
Spolupráce: utajení (Správa StB Praha)
Kontakt: vzpomínka (Matěj)
Deníkový záznam M. B. z 27. 5. 1978
Vztahy: destrukce (X. správa SNB)
Vzdělání: diskriminace (Správa StB Praha)
Realita: bezmoc (VI. správa SNB)
Zdravotnictví: zneužití (X. správa SNB)
Obhajoba: pro Kvapavku byla Zina dle všeho "pekelnou zákaznicí".
Kontakt: zklamání (Matěj)
Deníkový záznam M. B. z 15. 9. 1978
Kultura: dozor (X. správa SNB)
Naděje: výdech (Zina)
Vztahy: infiltrace (X. správa SNB)
Obhajoba: náčelník hodnotí infiltraci agenta do prostředí opozice jako jednoznačný úspěch, "terno".
Rodina: rozklad (X. správa SNB)
Obhajoba: Královna se moc nepotatila, neb ve skutečnosti nebyla dcerou svého otce.
Tisk: lež (Rudé právo)
Za mřížemi: cenzura (Správa SNV Heřmanice)
„Pozdravuj všechny milé berany, nezapomínej, že jsme teď na jedné lodi, vzájemně se nesvrháváme do propastí a naše teologické rozepře jsou ničím proti Antikristovu celosvětovému tažení.“
„Beránka nám stahují z kříže a i z Golgoty by ho nejraději shodili, jako by žádného utrpení nebylo. Nejsem z tohoto vývoje dvakrát šťastný, následovat našeho Pána znamená přijmout fakt bolesti a oběti a povinnost je trpělivě snášet. Což jistě neznamená, že nám to někdy nepřijde nad naše síly, viď, kdákurko má milá, statečná!“
Obě pasáže byly vyhodnoceny jako nesrozumitelné a byly cenzurovány.
Nástup: uvědomělost (kádrový odbor)
Internacionální pomoc a příchod spojeneckých vojsk vše změnily, bezpodmínečně jsem se podrobil abstinentismu a vrátil se ke svému životnímu cíli. Chci být nápomocen při odhalování nepřátel společnosti a naší republiky. Mám zájem o práci u StB.
Čest práci Dušín Miloslav
Kontakt: přechod (Matěj)
„Teď ti umyju záda já,“ směje se, „ať jsme si kvit.“
„Mohu vás učesat?“
Pěšinka ve vlasech. Pěšina v údolí mezi Řípy. Kolej bez dvojčete mezi sedadly. Klikatice v růži. Ženské tělo je plné tratí. Chlapecká hlava plná představ.
„To se nemělo stát,“ vzdychne, když hledí na mé mokré kalhoty. „Nedošlo mi to.“
„Nikdo nikdy,“ přiloží prst na mé rty, „nesmí se dozvědět! Je to naše dosmrtné tajemství.“
Deníkový záznam M. B. z 28. 6. 1978
Úder: zklamání (X. správa SNB)
Obhajoba: "malebné sdělení" pro zavřené bylo vyryto ("vymalováno") na dveře.
Asanace: zařazení (X. správa SNB)
Realita: odloučení (Matěj)
Deníkový záznam M. B. z 5. 2. 1980
Kontakt: štěstí (Matěj)
Ozve se ostré zazvonění.
Brečím a zapisuji podrobně, protože to byl poslední hezký okamžik mého života, sraba.
Deníkový záznam M. B. z 13. 10. 1981
Kontakt: přerušení (Matěj)
Nasoukám se, zavře za sebou.
Slyším zdušený výkřik? Je to halas boje?
„Ty děvko!“ křičí někdo?
Slibuju. Čestný chartistický!
Nesmím se prozradit, přísahal jsem!
Nebo se prachsprostě bojím?
Dokážu popsat, zpětně, když vím, co se stalo, své pravé pohnutky?
Práskly dveře, až potom, propocený, jsem vylezl. Zina ležela v bezvědomí v předsíni, zmlácená a ostříhaná.
Deníkový záznam M. B. z 13. 10. 1981
Realita: teror (VONS)
Sdělení VONS ze 17. 10. 1981
Kontakt: rozdělení (Matěj)
Budeš mi ale chybět, strašně, zbrklému klukovi.
První a poslední má láska, tajný hřích.
Až táta vyleze, nikdo tu nebude, řekl bych.
Budu tu hnízdit sám. Bez hradu muž. Kůň bez podkovy.
Uteču do křoví.
Levně tě prodali, bonzáci, jak věděli o vlasech?
Nikdy už tě neuvidím, zůstaneš v mých snech.
Cink, puklo mi srdce, má, má, má. Dělí nás poledník.
Bez kalhot statečnější než kdejaký bojovník.
Kontakt: opona (Zina)
Finále: opona (X. správa SNB, Matěj)
***
Chtěli, aby moc dodržovala své vlastní zákony.
Táta, Véna, Dienstbier, Otka, Petr Uhl… Za katrem sedí.
A další vyhnali. Ivana, teď Zinu.
Odjíždí navěky, za oponu, už se nikdy neuvidíme, umírá pro mě.
Odchází s ní další kousek práva.
Jen nechtěla, aby bylo pošlapáváno a krouceno, ne za sebe, za jiné bojovala.
Nemohu jí jít zamávat na nádraží.
Vytopil bych to tam.
Sbohem, Zino!
Deníkový záznam M. B. z 5. 12. 1981
Děkuji všem věrným čtenářům a loučím se.
Komentáře
Okomentovat